Vítejte na stránkách Publíta!

30. duben - 1.květen 2018

Blížil se první máj. Barunka navrhla nějaký výlet, když to letos vychází tak hezky na prodloužený víkend. Společnými silami jsme se dohodli na jižních Čechách - Zámek Hluboká, Červená Lhota. Nejdříve jsme chtěli vyrazit na motorce, ale protože je to cesta daleká a Barunka na motorce ještě nejela, bylo rozumnější zvolit auto. Čekala nás fůra míst, proto jsme se rozhodli, že přespíme v nějakém hostinci. Vyrazili jsme tedy opět nepřipraveni - bez jistoty noclehu. Jako poslední záchranu jsem vzal pár dek na přikrytí, kdybychom náhodou nic nenašli a byli by jsme nuceni spát v autě. Ford Galaxy - to je bezpochyby dvoulůžkové lože - za mě žádný problém a přeci jenom, nabízelo to nový druh dobrodružství kord na prvního máje. Udělal jsem snídani - vajíčka se slaninou. Z Prahy jsme vyrazili kolem 11 hodiny směr Lipno a Stezka v korunách stromů. Ještě jsme ani nevyjeli pořádně z Prahy a už jsme se skoro stali účastníci neštěstí. Na dálnici D1 totiž nějaký nýmand nestihl přejet do odbočovacího pruhu, tak se rozhodl zastavit  v !prostředním! pruhu dokud ho auta z pravého pruhu nepustí na sjezd z dálnice. Rozumné. Naštěstí jsme to stihli všichni ubrzdit a mohli jsme jet dále. Cesta pak ubíhala bez komplikací. Když už jsme skoro dojížděli k Lipnu, rozkládaly se kolem nás velké žluté lány. Tentokrát to nebyla řepka, ale pampelišky, Barunka si chtěla uplést čelenku, tak jsme na chvilku zastavili a udělali si pauzičku.

Zanedlouho jsme parkovali na parkovišti pod Stezkou. Koupili si vstupenky včetně jízdy na lanovce - no musím říci, že je to celkem mastné! Když jsme vyjeli lanovkou nahoru, zastavili jsme se na svačinku v přilehlém bistru. Dal jsem si pivko a hranolky s tatarkou - to byla zřejmě největší a jediná chyba celého výletu. Hranolky byly dost promáčené omastkem, prostě taková klasická bomba. Po celou dobu jsme přemýšleli jak vyřešíme přespání, při čemž já tajně doufal v dobrodružné přespání v autě. Sluníčko krásně svítilo, vyrazili jsme na Stezku. Cestou nahoru jsme plnili kvízy a překonávali překážky, které Stezka nabízí. Jen co jsme došli až na vrchol Stezky začali vybobtnávat špatné zprávy na povrch - že bych ráno nevyúřadoval všechny záležitosti? To bude to pivo a hranolky! Já to věděl, ale tak rychle?! V tu chvíli jsem přestal vnímat okolí a přemýšlel jsem jak se co nejrychleji dostat dolů. Škoda, že jsem si nezaplatil ten tobogán. To bych dolu pádil jak... No nic, výhledy končí a Barunka mě věrně doprovází dolů. Ujistila mě, že dole byly u půjčovny koloběžek záchody. Proč zrovna já? Pos*ánek už od mala, to se mě setsakramentsky drží! Bublání, křeče, tlaky. To je má denní dávka adrenalinu. Horko těžko jsem se k záchodům dobelhal s nenápadným kroucením půlek. Když jsem otevřel mužské sociální zázemí viděl jsem klasické pisoáry a dvě "buňky" - jedna zamčená pro personál a jedna pro turisty. Neváhal jsem a rychle jsem vzal za kliku. Jejda! Zamčeno, tak rychle čekat na chodbu s doufáním rychlého vyřízení nynějšího uživatele záchodu. Po chvilce vychází zřejmě seladon italského, španělského či jiného EXOTického druhu jedince. Něco ve mě hrklo - tady bude něco špatně, ale nelenil jsem a vlítnul jsem na záchod. Záchod byl přiklopený záchodovým deklem. Když jsem ho otevíral hlavou se mi proháněly myšlenky, že tady bude vážně něco špatně - bude nejspíše totálně pokaděný. Nejhnědější myšlenky se naplnily! Pokaděný nebyl, ale byl totálně plný (až po okraj záchodové mísy) vody a rozmočených kusů toaletních papírů. No to snad ne! Tam přeci nemůžu odložit ani kousek nákladu. Rychle jsem ze záchodu vypadnul ven. Jsem nahraný. Se pokadim. Co teď? Barunka s klidnou hlavou přišla na naprosto geniální nápad: "Tak jdi na záchod pro invalidy." V tu ránu jsem zmizel. Záchod byl naprosto čistý, bez žádného otravování dalších zájemců, protože v této lokalitě se moc invalidů zrovna nevyskytovalo. Koneckonců já jsem takový střevní invalida, tak jsem se na tomto záchodě cítil jako doma. Když jsme sjeli s lanovkou dolů, navštívil jsem záchod ještě dvakrát. Proboha, to přeci nemohu spát v autě. Na dnešní noc potřebuji mít jistotu záchodu. Jelikož už bylo šest hodin, tak jsem rychle našel kemp, kam jsem zavolal a objednal si chatku. Čekala nás postel! Vyrazili jsme tedy do kempu Koruna v obci Zlatá koruna.

Zde jsme se ubytovali a šli se projít k nedalekému klášteru. Po procházce jsme se najedl v místní restauraci. Za hudby kytar a zpěvu od trampů nám velice chutnalo. Byl to nakonec moc hezký táborový večer s čistými záchody. 

Další den jsme vyrazili brzo ráno na zámek Hluboká. Prohlídli jsme si zámecký park a reprezentační prostory zámku Hluboká. V parčíku jsme si pod několika rozkvetlými stromy dali pusu. Co mě překvapilo - paradoxně je uvnitř zámek velice tmavý, ale nesmírně honosný a bohatý. Určitě stojí za prohlídku. Oběd jsme si dali v restauraci u parkoviště. Po obědě jsme vyrazili na Zámek Červená Lhota. Obešli jsme celý rybník, poté si půjčili lodičku a vyjeli jsme na jezero - jako milovník Zlatovlásky jsem toho nemohl nevyužít.

Cestou do Prahy jsme se zastavili pod ovocným stromkem a dali si další prvomájovou pusu. Jestli si myslíte, že mě administratíva přešla, tak ne. Celý den jsem měl nutkání jít na záchod. Výlet na jižní Čechy byl určitě dobrou variantou. Nabízí jak hezkou přírodu, tak cenné architektonické památky. Nic bych na průběhu výletu neměnil, jen vím, že bych si ty hranolky s tatarkou určitě nedal.