Poprvé na Berounce
11. - 12. srpen 2017
Vyrazili jsme časně ráno. Sraz proběhl s pár lidmi (Keson, Týna, Lucka) na Hlavním nádraží v Praze. Odtud jsme vyrazili vlakem do Chrástě, kde nás na nádrží naložil do auta další člen posádky Mára. Už od rána nám nepřálo počasí - pršelo a nevypadalo to, že by mělo přestat. Celou cestu vlakem jsme se alespoň posilňovali alkoholem pro zlepšení nálady. Autem jsme tedy dorazili do kempu U Dolanského mostu, kde jsem poznal poslední účastnici zájezdu Janču. Tady byl náš start. Jelikož jsem měl být poprvé na lodi, tak jsem zase držel bobříka mlčení, navíc jsem měl zasednout do lodi s novou parťačkou, kterou jsem poznal ráno na nádraží - jaká je, bude jí vadit, že jí vysypu, nebo ne? Uvidíme...
Jelikož nepřestávalo pršet, uchýlili jsme se pod místní stříšku a hráli karty.
Když kolem 15 hodiny přestávalo pršet, vyzvedli jsme si v kempu lodě a připravili na odjezd. Jako nováček jsem naše kánoe Pálava uvítal, až se mi zkušení vodáci smáli při prvním nalodění - připadaly mi tak zatraceně vrtkavé, že se snad nemohu nevyklopit.
Poslechl jsem pár rad - pokud chceš zatočit sem, musíš pádlem máchnout tady a tak dále - základům jsem se naučil téměř hned a mohli jsme vyrazit na první část cesty. Užíval jsem si nového druhu relaxu - na vodě jen za zvuky přírody a otevírajících lahví od piva a alkoholu. To byl taky trapas - padla na mě otázka: "Máš náboje?" Co na to říci, co to je? Tak jsem odpověděl: "No asi nemám?" Janča s Márou jsou vždy naštěstí vybaveni a předali mi láhev Bernarda - ta nejlepší láhev - s uzavírátkem. Ta nejlepší možná volba na vodu. Pomalu jsme se bezpečně doplavili do našeho prvního cíle, kterým byl kemp Planá. Postavili jsme náš tábor a šli se najíst místními pochutinami - česnečka, hamburgr a pivo!Druhý den jsme vstali časně ráno, posnídali - já s Kesym vydatnou Becherovku a vydali se na cestu dál. Při zastávce u Žíkovského mlýnu jsme si dali v kiosku svačinku. Odlovili jsme nedalekou kešku a vyrazili dál. Zkušenosti jsem nabíral, ale každý jez který nás čekal byl pro mě hořkým soustem v krku. Asi nešlo o jez samotný a případné vyklopení jako o parťácké vztahy na lodi. Proto každé vyřčené "Ten se přenáší!" mě uklidnilo. V tábořišti Kobylka jsme si dali oběd. Zde proběhla další z Lucčiných reklamací s jídlem - čekala nejdéle, ač si objednala dříve než my a nakonec nedostala ani zelí, které jsme měli jako oblohu. "K tomuhle jídlu se zelí nedává!", ozvalo se z okénka. "Ale oni ho mají!", nedala se Lucka a tak si ho nakonec vybojovala. Po obědě jsme se nalodili a pokračovali dál. Jelikož jsme všichni mladí, tvořivý lidé - spojili jsme lodě k sobě a vytvořili tak velkou plachetnici. Dva stěžně vepředu drželi plachtu a nechali jsme se větrem unášet. Někdy to bylo opravdu rychlé a dokonce jsme předjížděli ostatní vodáky, kteří na nás křičeli, že to není fér. Na oleji jako je Berounka to přišlo vhod. Cestou jsme zahlédli zříceninu hradu Krašov. Zaparkovali pod ním a vylezli se na něj podívat. Po chvilkách focení jsme opět seběhli k lodím a pokračovali dál k našemu dalšímu cíli - tábořiště U Mloka.
Zde jsme zaparkovali, povečeřeli v místní restauraci - dal jsem si myslím výpečky a nestály za moc. Zkrátka porce jak pro mloka. S klukama jsme se vydali na nedalekou kešku. Holky nás zaúkolovaly, ať přineseme dřevo. V lese jsme položili vyschlý strom a přinesli ho - táborák mohl začít. Zvesela jsme popíjeli pivka a whisky. Večer u táboráku probíhaly chytré rozhovory o vesmíru - měly totiž padal Perseidy, které jsme neviděli. Když už jsem u táboráku zůstal s Kesonem sám začal plamen skomírat. Rozhodl jsem se ho rozfoukat. Jelikož jsem byl posilněný alkoholem vzpomněl jsem si na moudro paní očařky z optiky - brýle nevystavujte vysoké teplotě - třeba když otevíráte troubu. Hrdě, že jsem přes notnou dávku alkoholu při smyslech, jsem si je sundal a odložil abych si nové brýle neničil, nebyly přeci jenom nejlevnější. Plamen jsem zdárně rozfoukal a teď už si stačilo jen sednou a pokračovat v konverzaci s Kesonem. Křup, ve vší přítomnosti a tmě jsem si neuvědomil, že jsme si chytře odložil brýle na lavičku. Přišlo mi to jako sranda. Oheň nakonec žhnul, skončilo v něm téměř vše co hořelo - dokonce i nějaká podlážka. Druhý den ráno se mě zeptala Janča ze stanu: " Tak co brýle?" zřejmě v tu dobu ještě nespala. Když jsem se na ně podíval, oko zaplakalo - byly zkroucené do všech možných tvarů.
Ráno jsme vyrazili na naší poslední cestu do cíle, odkud nám jel spoj do Prahy. Žaludek jsem měl po celodenním popíjení a hlavně po večeru u táboráku doslova NA VODĚ. Odmítal jsem dokonce i medového Jacka! Po vyplutí z tábořiště nás čekal první jez tohoto dne. Lejskův mlýn. Na tomto jezu se Keson s Týnou vyklopili, načež Lucka pověděla: "Ty, já bych ho zabila!" Aha... kde jsou ty řeči "To je v pohodě, nevadí když se vyklopíme..." Pokračovali jsme dál a cestou jsme se stavili u kostele sv. Petra a Pavla u Dolan. Tam jsem si koupil limču v místním stánku a ochutnal na radu kamarádů utopence - na zklidnění žaludku. Zanedlouho jsme byli ve Zvíkovci. V našem cíle. Na oběd jsme chtěli zajít do restaurace U Šesti trampů. Už při příchodu nám na zahrádce zákazníci říkali, že čekají dlouho na jídlo. U baru nás nedokázal pořádně nikdo obsloužit - kuchař, barman, někdo další se tam střídali. Všichni dělali všechno a a zároveň nic - totální zmatek. Jelikož jsme byli tlačeni časem, tak jsme se přesunuli s chutí na druhou stranu řeky. Do restaurace Pohoda, tam jsme vrátili lodě a najedli se. Koupil jsem si zde oblíbenou Sládkovu limonádu, protože po tomhle víkendu na pivko opravdu nebylo chuti. Zde se s námi Mára rozloučil a na kole odjel zpátky do Chrásti pro auto. Janča na něj zatím počkala pohodově v Pohodě. My se vydali na autobus nahoru do Zvíkovce, který nás odvezl do Prahy. Byl to opravdu výživný víkend na vodě, který prostě chceš zažít znova. Díky všem zúčastněným a za to, že jsem s Vámi mohl jet. Bylo to super!
Tento výlet v číslech
Celková vzdálenost: cca 44 km
Počet vypitých lahví piva: ? ks
Počet vypitých lahví "tvrdého": 6 ks
- 1L Jack Daniel's Honey
- 0,7L Jack Daniel's Honey
- 1L Jack Daniel's Fire
- Jagërmeister
- Becherovka
- 2L Jablečného štrůdlu